Antonín Pelíšek
Lidé od Temelína
čte Sylva Malinková
nahráno v roce 2020
Před sebou měl ještě několik dlouhých let cesty pro vodu ke vzdálené studni, protože jeho vlastní, kterou hloubil ve skále se synem, mu muži z elektrárny zakázali. Odříkával si modlitbu za všechny umírající domy. Je jim těžko, nemůžu je opustit. A domy to cítily stejně.
Ještě ani nebyl oběd vařený, hrnce stály na plotně, když před okny zastavilo stěhovací auto. Za dva dny jsem se tam s dcerou vypravila podívat a vzít si zbytek věcí. Zůstala tam celá ložnice a také zařízení v kuchyni. Dům byl už vykradený a napůl zbouraný. Přitom jsem ještě nikomu nepředala klíče. Kolem hořelo všechno, co bylo ze dřeva. I ovocné stromy.